Analytická kombinatorika (NDMI087)
Přednáška se zabývá pokročilejšími metodami použití vytvořujících
funkcí, zejména metodami využívajícími nástroje komplexní analýzy.
Podrobnější sylabus najdete v SISu.
K absolvování přednášky stačí základní znalosti kombinatorického
počítání, v rozsahu přednášky Kombinatorika a grafy 2. Není nutná
předchozí znalost komplexní analýzy. Obsah bude podobný jako u předchozího běhu přednášky. V případě
zájmu může být přednáška i v angličtině.
Zkouška proběhne korespondenční formou. Zde je zadání zkouškových příkladů
spolu s přesnými podmínkami získání zkoušky.
Přednáška se konala ve středu od 10:40 v posluchárně S8.
Co se probralo:
- 25. 2.: Formální mocninné řady nad nějakým okruhem koeficientů,
jejich
základní operace: násobení konstantou, sčítání, násobení. Existence
převrácené
hodnoty. Formální konvergence, nekonečné sumy mocninných řad. Skládání
řad: jeho
(ne)asociativita, existence inverzní řady.
- 4. 3.: Obyčejné kombinatorické třídy (případně s váhovými
funkcemi) a
jejich obyčejné vytvořující funkce. Kombinatorický význam sčítání a
násobní
těchto funkcí. Příklad: průměrná délka čekání na první výskyt slova v
nekonečném náhodném slově.
- 11. 3.: Labelované kombinatorické třídy, jejich exponenciální
vytvořující
funkce. Kombinatorický význam pro sčítání, násobení, mocnění a
exp(A(x)).
Příklady: subbinární nelabelované zakořeněné stromy, obecné labelované
zakořeněné stromy. Lagrangeova inverzní formule, příklad jejího užití
na
předchozí dva příklady, začátek jejího důkazu.
- 18. 3.: Dokončen kombinatorický důkaz Lagrangeovy inverzní
formule. Poloměr konvergence mocninných řad, definice analytické
funkce.
- 25. 3.: Základní vlastnosti analytických funkcí (součty, součiny,
atd. analytických funkcí jsou analytické). V okolí nulového bodu je
analytická funkce nenulová nebo identicky rovná nule. Příklady
neanalytických funkcí: Re(z), Im(z), |z|. Limita mocninné řady je
analytická uvnitř kruhu konvergence. Pojem oblasti. Nulové body
analytické funkce jsou izolované, pokud ta funkce není v celé oblasti
nulová.
- 1. 4.: Pojem analytického prodloužení, jeho jednoznačnost na dané
oblasti. Definice a komplexní odmocniny, coby analytického prodloužení
reálné odmocniny. Další komplexní funkce: exponenciála, sinus, kosinus,
logaritmus. Jejich základní vlastnosti, dokázané pomocí jednoznačnosti
analytických prodloužení. Singularita funkce vzhledem k nějaké oblasti,
formulace věty o souvislosti mezi singularitami a poloměrem konvergence
a jejího zesílení pro řady s nezápornými koeficienty. Příklad užití:
hrubý odhad na počet uspořádaných množinových rozkladů.
- 8. 4.: Pojem holomorfní funkce, zmínka o jeho ekvivalenci s
analytičností. Integrál komplexní funkce podél (po částech hladké)
komplexní křivky, definovaný převedením na reálný integrál pomocí
parametrizace. Primitivní funkce, její souvislost s hodnotou integrálu.
Pojem jednoduše souvislé oblasti, homotopie křivek na oblasti
(relativně ke koncovým bodům). Základní fakta o integrálu analytických
funkcí: existence primitivní funkce na jednoduše souvislé oblasti,
nezávislost hodnoty integrálu na volbě křivky v rámci třídy homotopie,
nezávislost hodnoty integrálu přes uzavřenou křivku při spojité
deformaci.
- 15. 4.: Cauchyho integrální vzorec. Důkaz věty o tom, že poloha
nejbližší singularity určuje poloměr konvergence. Druhy izolovaných
singularit: odstranitelné singularity, póly řádu k, podstatné
singularity. Meromorfní funkce, jejich rozvoj v okolí pólu řádu k do
Laurentovy řady s k zápornými exponenty. Zmínka, že meromorfní funkce
na dané oblasti jsou podílem dvou analytických funkcí.
- 22. 4.: Koeficienty racionálních a meromorfních funkcí: rozklad
na parciální zlomky pro racionální funkce, aproximace meromorfní funkce
na omezené oblasti pomocí racionální funkce. Příklad počty věží, které
mají počet kostek 0 mod 3.
- 29. 4.: Příklady meromorfních vytvořujících funkcí:
pravděpodobnost, že náhodná permutace délky n nemá žádný cyklus délky
d, zobecnění na konečně mnoho zakázaných délek cyklů; počítání počtu
uspořádaných množinových rozkladů.
- 6. 5.: Vzorec pro počet uspořádaných množinových rozkladů pomocí
součtu nekonečné řady. Eulerova Gamma funkce (definována pomocí
integrálu), její základní vlastnosti, její hodnoty v přirozených bodech
a v 1/2, její analytické prodloužení, její alternativní definice pomocí
limity, její využití pro odhady koeficientů funkcí tvaru 1/(1-z)^q, pro
konstantu q nepatřící do {0,-1,-2,...}.
- 20.
5.: Funkce aproximovatelné pomocí funkcí tvaru 1/(1-z)^q. Příklad:
počítání 2-regulárních grafů. Výpočet dolního odhadu na n! pomocí
Cauchyho integrálního vzorečku.
Literatura:
- Flajolet & Sedgewick: Analytic
Combinatorics. Obsáhlá monografie, v níž se dá najít většina látky, kterou jsem přednášel, a ještě mnoho dalších výsledků z této oblasti.
- Wilf: Generatingfunctionology. Knížka zabývající se různými aspekty vytvořujících funkcí, včetně stručné kapitolky o analytických metodách.
- Stanley: Enumerative Combinatorics, vol. 2. V této knize najdete
kombinatorický důkaz Lagrangeovy inverzní formule, který, pokud vím,
není k nalezení v předchozích dvou knihách.